Pomoc duším v očistci

     "Kdyby všichni lidé mohli vidět, k čemu jsou svou nesmrtelností povoláni, jsem přesvědčena, že by hřích úplně vymizel z tváře země." (zemřelá sestra, dále jen S)

Řeholnice (dále jen Ř): Země ti neposkytovala nic než trní a hloží.

S: Děkujme za to Bohu, jinak bych byla zůstala příliš lpět na pomíjejících věcech této země.

Ř: A soud?

S: Hleď, to je Boží slitování. Je to jako kdyby se nějaká matka mazlila s dítětem a říkala mu: Ubožátko, neudělalos to úmyslně.

Ř: A naše chyby?

S: Pán říká ďáblovi: To je tvé dílo. Nejdůležitější je lnout k Pánu celým srdcem po celý život.

S: Co z pozemského života má pro nebe cenu, to je právě naše utrpení a naše slzy. Děkuji ti, že jsi mi za mého pozemského života dodávala odvahu. Jak často jsi ujišťovala, že Ježíš počítá každý vzdech srdce. Měla jsi pravdu.

Světlo...Světlo...Světlo...Ježíš nám řekl: Pojďte, požehnaní Otce mého. Vejděte do slávy svého Pána. Nemyslete již na to, čím jste bývali, neboť nyní jste rovni Božím andělům.

Ř: Pověz mi, jak ti bylo při poslední hodince?

S: Již často jsem ti řekla: Můj anděl strážný byl po mém boku a také Matka Boží, která tak často přicházela, aby mi osušila slzy a která mi říkala. "Odvahu, odvahu, dceruško, ještě chvilku a pak začne blažená věčnost." A byla to právě Ona, která mě vedla k Ježíši. Viditelní andělé byli také po mém boku. (Zde jmenuje milé lidi.) Mám pěkné místo v nebi (to mi řekla několikrát). Radosti jsou nám nasety k nohám.

S: Naše starosti, utrpení, naše slzy, pokušení, kterým jsme odolali v oddanosti, v důvěře v něho, a to vše odplácí velikou slávou. Ať nepromarníš Boží dary. Kdybyste věděli, co je to nebeské království a co se ztrácí - všechno. Neříká evangelium, že máme všechno prodat, abychom je získali? Mé slzy tvoří nyní perly na mých šatech. Zde v nebi je každý okamžik počátkem nových radostí a slastí...nebe?...a ten líbezný úsměv Královny...Když se usmívá vycházejí z ní paprsky světla a ozařují zemi. Neexistuje žádná starost a slzy, které by nepřijala svýma nadmíru dobrýma rukama, aby je přinesla v oběť jen Ježíši.

S: Pán u ostatních vyvolených oslavil hned pokoru, hned bratrskou lásku. U mne oslavil velikou chudobu, neboť nic jiného jsem nemohla přinést. Hleď, není nic, opravdu nic, co by nás mohlo odloučit od lásky k Bohu. Jsou to nesmyslné vytáčky, když si někteří myslí: Neumím, nevím, nejsem ctnostným jako světci. Jsou to vytáčky, které mají jen omluvit slabou vůli.

S: Když vejdeš do ozářeného skleněného paláce a pozoruješ prach na svých nohou, budeš se ohlížet po rohožce, aby sis je utřela. Proto jsem zůstala v předsíni. A tím jsem snad zemřela láskou. To bylo mé pravé mučednictví.

S: Bůh je s vámi, budete-li vy s Bohem. Láska nezná žádnou bázeň. Cvičte se v účinné bratrské lásce. Nestačí o lásce kázat, musí se účinně provádět...Slovu se dá odporovat, avšak příkladu ne, ten je vždy nakažlivý. Boj zištnosti - sobeckému zištnému životu. Rozdílet chléb, i když ho máte málo. Otvírat štědře náruč bratru, je tolik potřebných bratří. Každému člověku dobré vůle je pochopitelné, že ten návrat k Bohu nás může zachránit před záhubou. Nyní je to tak, že každý čeká na to, že ten druhý se polepší, a tak nikdo nic nedělá.

Avšak hodina je vážná, opakuji, hodina je velice vážná - začněte v rodině, ve společnosti, ve farnosti, ve spolcích. Nemyslete na zábavné zájezdy, kina, lehkou hudbu. Navštěvujte však chudé a opuštěné, mluvte, pomáhejte, utěšujte, a hlavně - pospěšte si. Přijde brzy doba, kdy se bude říkat: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu.-A lidé nám budou závidět náš úděl. Je mi líto, že musím říkat tyto věci, ale tys mě o to prosila.Myslíš,že dětem je skryt žal jejich Otce?

Ř: Ty jsi blažená, jaký však bude náš úděl?

S: Jistě bude šťastný, podobný mému údělu, setrváte-li v Jeho lásce. Svatí jsou svatí láskou a utrpením. Když jsem přišla do nebe, doprovázela mne Matka Boží a představila Mu mne slovy: "Tato dcera přichází z vod velikého soužení." A Ježíš řekl: "Pojď, milovaná mého Srdce." Pak rozevřel svou náruč, ukázal mi své neomezené království a řekl : "Zůstaň u nás." - Zmatena a pokořena jsem se začala modlit "Mea Culpa". Měla jsem jej víc milovat, lépe sloužit. Ale On byl spokojen. Spokojen se špetkou dobré vůle.

Lidé se musí snažit odvrátit plně zasloužený trest. Bůh je dobrý a milosrdný. Spěchejte k Té, která všechno zmůže u Boha a modlete se bez ustání.

Celé lidstvo se vznáší nad propastí...Proč nezveřejňujete jisté věci? Jsou to všechno výstrahy Boží.

My jsme živi v pravém slova smyslu. Kolik mrtvol pobíhá po ulicích. Jak mnoho je třeba modlit se za tento ubohý svět.

Nic ve vesmírném dění a v životě člověka není náhoda: všechno vypravuje o lásce.

V této době je člověk pochodní, nebo není ničím. Jen žádnou průměrnost. Svět potřebuje teplo hrdinství. Jen láska může zachránit svět. Člověče, kdo jsi? Pravý obraz Toho, jenž přichází, aby tě navštívil a ty Mu zavíráš dveře před obličejem. Zaprodal jsi se jiným... Uzavřel jsi smutnou smlouvu.

Ř: Ó, můj Ježíši, co mohu udělat já, jak Tě mohu potěšit?

Boží hlas: Milovat mne. Nade vše mne milovat. Vše ostatní je mé, nebe a země a všechno, co na ní přebývá. Jen láska mého tvora není má a on to je,kterého stále hledám.

Boží hlas: Hlásej, má dcero, jak mé ruce jsou do široka otevřené, aby objaly všechny vykoupené a přivedly je do objetí mého Otce, který na ně čeká. Řekni jim, že má zkrvavená ústa stále opakují slova lásky a odpuštění, že mé oči, i když zavřené ve spánku smrti, přece na cesty mých dětí vylévají stále tolik světla a že kdo putuje v tomto světle, nezabloudí.

Aby se na mne nedívali jako na někoho, kdo neexistuje, nebo na postavu z dějin, neboť Já jsem, který jsem.

Stále žijící, stále přítomný, stále činný v srdcích lidí, jako věrný přítel, který nezrazuje, neopouští a vždy je hotov láskyplně vztáhnout své ruce vstříc svým tvorům.